Egon Schiele - provokatér s nezaměnitelným rukopisem

Umění na zeď · Portrét umělce

Matku měl z Českého Krumlova. Místní ho odtud vyhnali, o rok později skončil ve vazbě a zemřel ve dvaceti osmi. Za tu dobu stihl víc než většina malířů za celý život.

Do severského interiéru patří umění, o tom žádná. Dodá domovu punc originality a často i kus sofistikovanosti. Rádi bychom se tady proto sem tam zmínili o nějakém uměleckém kousku nebo o umělci, který nás zaujal. Začneme rovnou tím nejméně pohodlným.

Přiznáme se rovnou: Schieleho tvorba není na první pohled naší srdcovou záležitostí. Jeho kresby aktů neznázorňují krásu lidského těla a ani to nikdy neměly v plánu. Občas zabíhají až do ošklivosti. Zanechal po sobě ale dílo, u kterého se nedá jen tak projít kolem, a rukopis, který nikdo nespletl s jiným.

Poprvé jsme na něj narazili díky filmu Egon Schiele: Tod und Mädchen, který v roce 2016 natočil Dieter Berner. Životopisné filmy máme rádi právě proto: člověk se dozví něco, o čem neměl tušení.

Rakouský malíř s českými kořeny

jeho matka se narodila v Krumlově

Egon se narodil v roce 1890 v dolnorakouském Tullnu, kde jeho otec dělal přednostu nádraží. Matka Marie, za svobodna Soukupová, ale pocházela z Českého Krumlova. Do města jezdil za příbuznými už jako kluk a první krumlovský motiv namaloval v šestnácti.

Na vídeňské Akademii výtvarných umění vydržel tři ročníky. Byla prestižní, ale konzervativní, a Egon měl v hlavě odvážnější věci, než co po něm chtěli. Studium nedokončil. Mnohem víc než škola ho ovlivnilo seznámení s Gustavem Klimtem, který ho podporoval, kupoval od něj kresby a uvedl ho mezi umělce. Na raných věcech je Klimt vidět na první pohled, stejně jako o něco později Oskar Kokoschka. Pak si Schiele našel svoje: cestu od secese k expresionismu a od aktů k přírodním motivům.

Krumlov ho vyhnal

bohém, který se do maloměsta nevešel

V roce 1911 se do Krumlova odstěhoval se svou múzou a modelkou Wally Neuzil, které bylo sedmnáct. Sousedům vadil jejich způsob života i to, že si Egon na malování zval místní, často velmi mladé dívky. Dlouho tam nevydrželi, po pár měsících se museli sbalit a odjet zpátky do Rakouska.

Usadili se v Neulengbachu kousek od Vídně. Tam se ten příběh zopakoval, jenže mnohem hůř.

Soud, který se vykládá špatně

a stojí za to vědět, jak to dopadlo

V dubnu 1912 Schieleho zatkli. Obvinili ho z únosu a svedení nezletilé, protože jedna dívka od rodiny utekla a strávila u něj s Wally noc, než ji druhý den odvezli zpátky. Policie mu při zatýkání zabavila přes sto kreseb.

Obě hlavní obvinění soud zamítl. Odsouzen byl nakonec jedině za to, že měl erotickou kresbu vyvěšenou v místnosti, kam měly přístup děti. Trest zněl na tři dny, jenže ve vazbě už mezitím strávil jednadvacet, takže dohromady si odseděl čtyřiadvacet dní. Ve cele nakreslil dvanáct listů o tom, jaké to tam bylo.

Že mladé modelky používal, je fakt a je to i důvod, proč je pro dnešního diváka nepohodlný. Ale mezi „odsouzen za sexuální delikt" a „odsouzen za pověšený obrázek" je rozdíl, který stojí za to říct správně. Ta první věta o něm koluje dodnes a pravda není.

Svatba, válka a tři dny

konec, který přišel v nejlepším

Klid přinesl až rok 1915 a svatba s Edith Harmsovou, která bydlela s rodinou naproti jeho ateliéru. V díle se začaly objevovat portréty mužů, dětí a rodinné výjevy. Pár dní po svatbě dostal povolávací rozkaz, na frontu se ale kvůli zdraví nikdy nedostal a válku strávil na úřednických a strážních místech, kde mohl dál kreslit.

Do Vídně se vrátil v roce 1917 a přišlo to nejlepší období. V únoru 1918 zemřel Gustav Klimt a Schiele po něm zůstal nejvýraznějším malířem města. Na výstavě Vídeňské secese téhož roku dostal hlavní sál a navrhl k ní i plakát. Zakázky se sypaly, ceny šly nahoru.

Pak přišla španělská chřipka. Edith, v šestém měsíci těhotenství, jí podlehla 28. října 1918. Egon zemřel o tři dny později. Bylo mu osmadvacet. Podle různých soupisů po sobě nechal kolem tří stovek olejů a několik tisíc kreseb, přesná čísla se pramen od pramene liší.

„Jsem strašlivě potrestaný bez trestu."

Kam za ním v Česku

město, které ho vyhnalo, mu dnes dělá muzeum

Na tom je něco pěkně ironického. Krumlov, odkud ho vyprovodili, má dnes uprostřed města Egon Schiele Art Centrum. Vzniklo v roce 1993 v budovách bývalého měšťanského pivovaru z let 1606 až 1608, které byly předtím v dezolátním stavu.

Na třech tisících metrech čtverečních tam najdete celoroční výstavu Schieleho prací, jeho kresby, grafiky, nábytek i osobní korespondenci, a k tomu výměnné výstavy klasického a současného umění. Součástí komplexu jsou i ateliéry pro dlouhodobé pobyty mladých umělců a apartmá pro spisovatele. Otevřeno bývá od úterý do neděle.

Co od něj máme my

deset motivů, od 249 Kč

V kategorii Egon Schiele je deset reprodukcí, od Sedící ženy přes Portrét ženy po Friederike Marii. Jsou mezi nimi i akty, takže se hodí zvážit, kam je pověsíte. Do ložnice, pracovny nebo předsíně sednou, do dětského pokoje asi ne.

Často kladené otázky

to nejdůležitější v kostce

Míša & Lukáš

Malá rodinná firma z Česka. Plakáty tvoříme od prvního návrhu po finální tisk vlastníma rukama – jen tak z lásky.

Umění na zeď · Jen tak z lásky